AR:2022:25

Guollebivdu – Guolástanrihkkumuš
Vuođđoláhka - Vuođđorievttit – Ásahusa guoskadanráddjehus
SP-soahpamuš

R2019/424
13.4.2022
ECLI:FI:KKO:2022:25

Sivaheaddji gáibida báikkálaš sápmelaš A:i ráŋggáštusa guolástanrihkkumušas. A lei bivdán luosa njaŋggofirpmiin Ohcejogas lobálaš guollebivdobaji olggobealde borgemánus vuostá dan, mii guolástanlága vuođul lea mearriduvvon stáhtaráđi ásahusas guollebivddus Deanu čázádaga oalgečázádagas (297/2017).

Alimus riekti geahčái čovdosisttis ovdanboahtti ákkaid mielde, ahte ásahusa guolástanbaji njuolggadus lei ruossalasvuođas A:i sápmelažžan vuođđolága 17 § 3 momeanttas dorvvastuvvon vuoigatvuođaiguin. Ásahusa njuolggadus guđđojuvvui vuođđolága 107 § vuođul guoskatkeahttá, ja sivahus guolástanrihkkumušas hilgojuvvui.

VL 17 § 3 mom
VL 107 §
GuolástanL 52 §
GuolástanL 65 §
GuolástanL 118 §
SRÁ guolástusas Deanu čázádaga oalgečázádagain (297/2017) 9 §

Ášši gieđahallan vuolit rivttiin

Sivahus ja vástádus Sámi (Lappi) gearretrievttis

Sivaheaddji gáibida A:i ráŋggáštusa guolástanrihkkumušas, mas dagu áigi leamaš 8.8.-10.8.2017 ja 14.8.-17.8.2017. Sivahusa mielde A lei vásedin dahje fuollameahttunvuođas bivdán luosa njaŋggofirpmiin Ohcejogas Guhkesluobbala máttageahčen Báktebogi vuolábealde lobálaš guolástanbaji olggobealde vuostá guolástanlága vuođul mearriduvvon stáhtaráđi ásahusa guollebivddus Deanu čázádaga oalgečázádagain (297/2017) (maŋŋá Deanu oalgečázádatásahus).

A dovddastii iežas meannudan sivahusas govviduvvon vuogi mielde, muhto son šiittii iežas sivalažžan guolástanrihkkumuššii ja gáibidii sivahusa hilguma. A doarjalii šiitimis vuođuštussan dasa, ahte son gulai báikkálaš sápmelažžan bearrašiinnis johkasápmelaš kultuvrii, mas luossabivddus lei guovddášmearkkašupmi. Deanu oalgečázádatásahusa 9 § ráddjii oppa borgemánu ásahusas lobálaš guolástanbaji olggobeallái, vaikko Ohcejoga bajás dehálamos guollebivdobadji lei borgemánu nubbi vahkku. Deanu oalgečázádatásahusa 9 § lei vuođđolága 107 § dárkkuhan ruossalasvuođas Suoma vuođđolága 17 § 3 momeantta ja ON siviila- ja politihkalaš vuoigatvuođaid riikkaidgaskasaš oktasašsoahpamuša 27 artihkkaliin. Dasa lassin Deanu oalgečázádatásahusa 9 § lei ruossalasvuođas vuođđolágas ja Eurohpa olmmošriektesoahpamuša 1. lassibeavdegirjjis dorvvastuvvon opmodatsujiin, daningo A lei bivdán Ohcejoga girkosiidda oktasaš ossodatgotti čáhceviidodagas, man osolaš A lei giddodatoamastusas vuođul. Ohcejoga luossabivddu ráddjemii ii lean maid luosa suodjaleami dahje eará almmolaš ovddu sánuhan dárbu, ja ráddjehus lei gorálašvuohtaprinsihpa vuostá. Deanu oalgečázádatásahusa 9 § ii dakko bokte galgan guoskaduvvot.

Gearretrievtti duopmu 6.3.2019 nr 19/109280

Gearretriekti hilggui sivahusa, mii guoskkai guolástanrihkkumuša. Gearretriekti gávnnahii áššis riidduheapmen, ahte A lei bivdán luosa njaŋggofirpmiin lobálaš guolástanbaji olggobealde. A lei báikkálaš sápmelaš. A fierbmebivdu sivahusas dárkkuhuvvon áigemuddun lei leamaš mávssolaš oassi vuođđolága 17 § 3 momeantta dorvvastan rievttis eamiálbmogin bajásdoallat ja ovddidit iežas giela ja kultuvrra. Gažaldat lei vuođđorievtti váimmusguovllu suojis, mii ii ožžon ráddjehusaiguin dahkkot duššin.

Áššis lei čilgejuvvon, ahte Ohcejohkii eai čuohcán njuolggoguolásjámolašvuođa ja guollebivddu geahpedandárbbut. Deanu guollebivdu sáhtášii luossanáliid dili oaidninvuogis dakko bokte joatkašuvvat sullii dálá dássái. Dasa lassin Ohcejoga gođđomáddodatulbmil lei olahuvvon 99 proseantta duođavugiin, iige Ohcejohka dárbbaš luossanáli ealáskahttinplána. Dánu áššis lei báhcán duođaškeahttá, ahte ráddjehussii livčče leamaš dohkálaš ákkat. Ráddjehusat eai maid lean rivttesmahtosaččat.

Diggeriekti geahčai jurddabohtosiinnis, ahte Deanu oalgečázádatásahusa 9 § guoskadeapmi manašii dán dáhpáhusas ruossalasvuhtii vuođđolága 17 § 3 momeanttas sihke Suoma geatnegahtti olmmošriektesoahpamušain dorvvastuvvon rivttiin. Deanu oalgečázádatásahus ii sáhttá guoskaduvvot vuođđolága 107 § vuođul, ja gearretriekti hilggui sivahusa guolástanrihkkumušas.

Ášši lea čoavdán gearretduopmár Esko Hohti.

Nuppástusohcan Alimus rievttis

Sivaheaddjái mieđihuvvui váidinlohpi.

Sivaheaddji lea ovdamearrádusváidimis gáibidan, ahte gearretrievtti duopmu gomihuvvo ja A dubmejuvvo ráŋggáštussii guolástanrihkkumušas gearretrievtti duomus čilgejuvvon sivahusa mielde.

A gáibidii vástádusastis, ahte váidda hilgojuvvo.

Alimus rievtti čoavddus

Vuođuštusat

Ášši duogáš

1. A lea 8.-10.8. ja 14.-17.8.2017 bivdán luosa njaŋggofirpmiin Ohcejogas Guhkesluobbala máttageahčen Báktebogi vuolábealde. A luossafierbmi lea leamaš Ohcejoga girkosiidda oktasaš čáhceviidodaga ossodatgotti čáhceviidodagas, man ossodatgotti lahttu A lea leamaš giddodatoamastusa vuođul. A lea báikkálaš sápmelaš.

2. Sivaheaddji lea gearretrievttis gáibidan A ráŋggáštusa guolástanrihkkumušas go A lea guolástan guolástanbaji olggobealde vuostá guolástanlága vuođul ásahuvvon stáhtaráđi ásahusa guollebivddus Deanu čázádaga oalgečázádagain (297/2017) (maŋŋá Deanu oalgečázádatásahus). A lea dovddastan iežas meannudan sivahusas govviduvvon vuogi mielde, muhto lea šiitán iežas sivalažžan guolástanrihkkumuššii.

3. Gearretriekti lea hilgon sivahusa. Gearretriekti lea geahččan, ahte Deanu oalgečázádatásahusa (297/2017) 9 § guoskadeapmi lei ruossalasvuođas vuođđolága 17 § 3 momeanttas ja Suoma geatnegahtti olmmošriektesoahpamušain earret eará eamiálbmogiidda dorvvastuvvon vuoigatvuođaiguin.

Gažaldat, mii lea Alimus rievtti čoavdinvuložin

4. Alimus rievttis lea sivaheaddji ovdamearrádusváidaga geažil čoavdinvuložin gažaldat das leago A sivalaš guolástanrihkkumuššii, go váldojuvvo vuhtii A báikkálaš sápmelažžan vuođđolágas ja olmmošriektesoahpamušain dorvvastuvvon vuoigatvuođat. Gažaldat lea erenoamážit das, leago Deanu oalgečázádatásahusa (297/2017) njaŋggofierpmi guolástanbaji ráddjema guoski 9 § njuolggadus ruossalasvuođas vuođđolágain. Čoavdinláhkái lea maid rihkuslága 3 logu 2 §:s mearriduvvon láivvit lága prinsihpa mearkkašupmi áššis.

Riekterávvagat, mat gusket guolástanrihkkumuša, ja árvvoštallama vuolggasajit

5. Guolástanlága 118 § 1 momeantta 2 čuoggá mielde guolástanrihkkumušas dubmejuvvo sáhkkui dat, guhte guolásta viidodagas, gos guolásteapmi lea guolástanlága 7, 52-54, 59, 65-68, 70 dahje 71 §:s dahje daid vuođul dahje guolástannjuolggadusas gildojuvvon dahje dat lea ráddjejuvvon. Guolástanrihkkumušas dubmejuvvo namuhuvvon paragráfa 3 čuoggá vuođul maid dat, guhte bivdá 52 dahje 53 § vuođul gildojuvvon áigge dahje 55 § vuođul dahje guolástannjuolggadusas mearriduvvon ráfáidahttináigge guoli dahje doallá dan bivdimii heivvolaš bivdosa.

6. Guolástusa ráddjema ásahusaddinfápmudusas mearriduvvo guolástanlága 52 §:s. Namuhuvvon njuolggadusa vuođul stáhtaráđi ásahusain sáhttá čáhceviidodagas, gos gávdno guollešládja dahje -nálli, man eallinfámolašvuohta dahje buvttadus lea hedjonan dahje vára vuolde hedjonit dahje čáhceviidodagas, mii lea mávssolaš guollešlája dahje -náli lassáneami dáfus, earret eará guollebivdu gildojuvvot dahje ráddjejuvvot dihto áigemuttus.

7. Guolástansoahpamuš Suoma ja Norgga gaskkas Deanu čázádagas (maŋŋá Deanu guolástansoahpamuš, SopS 41 ja 42/2017) bođii dan fápmuibidjanlága ja ásahusa vuođul fápmui 1.5.2017. Deanu guolástansoahpamuša čuvvosa 2 guolástannjuolggadusa mearrádusat guoskaduvvojit Deanu, Anárjoga ja Skiehččanjoga dain viidodagain, main Suoma ja Norgga gaskasaš váldegotti rádjá manná. Soahpamuša 3 artihkkala 1 čuoggá mearrádusat geatnegahttet Suoma ja Norgga addit maid Deanu čázádaga oalgečázádagaid luossagoargŋunviidodagaid oasil álbmotlaš njuolggadusaid ja mearrádusaid guollenáliid suodjaleami ja suvdilis geavahusa dorvvasteami várás.

8. Deanu oalgečázádagain guollebivdu lei dagu áigemuttus ráddjejuvvon guolástanlága vuođul addojuvvon Deanu oalgečázádatásahusain (297/2017), man 9 §:s mearriduvvo njaŋggofierpmi guolástanbajis. Paragráfa mielde luosa ja dápmoga bivdu njaŋggofirpmiin lea lobálaš geassemánu 1 beaivvi rájes gitta suoidnemánu 31 beaivvi rádjái vuossárggas diibmu 19 duorastahkii diibmu 19.

9. Deanu oalgečázádagaid guollebivdu lea áiggi dáfus gáržžiduvvon juo guhká ovdal ovddabealde namuhuvvon, 1.6.2017 fápmui boahtán Deanu oalgečázádatásahusa. Deanu oalgečázádatásahusa (297/2017) ovddit, Deanu guolástanbiirre oalgečázádagaid guolástannjuolggadusas addojuvvon ásahusa (405/1990) 3 § mielde visot guollešlájaid bivdin lei muhtin spiehkastagaiguin lobálaš miessemánu 20 beaivvi álggu rájes gitta borgemánu 31 beaivvi loahpa rádjái. Dán ovddabeale ásahusa (Ásahus Deanu oalgečázádagaid guolástannjuolggadusas, 458/1988) 5 § mielde luossa lei ráfáidahtton čakčamánu 1 beaivvi rájes gitta cuoŋománu 30 beaivvi rádjái. Maiddái dáid ásahusaid ovdal Deanu oalgečázádagaid guollebivdu lea muddejuvvon earret eará ásahusaiguin 248/1953, 176/1938 ja 203/1920. Buot maŋemustá namuhuvvon ásahusain guollebivdu lei lobálaš ovddabealde namuhuvvon mánuid lassin borgemánus. Maŋimuš, 1.5.-31.12.2021 gustojeaddjin leamaš Deanu oalgečázádatásahusa (360/2021) mielde njaŋggofierpmi guollebivdoáiggit johkaosiin leat jieŋaid vuolgima rájes geassemánu 20 beaivái ja borgemánnu. Dás spiehkasteaddjin luossabivdu lei goittotge ásahusain 359/2021 gildojuvvon ollislaččat Deanu čázádaga luossagoargŋunviidodagain áigemearis 1.5.-31.12.2021.

10. Dahkanáigemuttu maŋŋá addojuvvon, ovddabealde čuoggás 9 namuhuvvon ásahusaid fápmoáigi lea nohkan. Guolástanrihkkumuša sivahusa vuođđun lea guolástanlága vuođul addojuvvon ásahusa rihkkun. Dán dihtii dagu ráŋggáštusvulošvuohta árvvoštallojuvvo rihkuslága 3 logu 2 § 4 momeantta mielde dahkumuttus gustojeaddji njuolggadusaid dahje mearrádusaid vuođul, juos lágas ii leat eará láhkái mearriduvvon dahje juos ođđa mudden ii čujut doaladuvvama dagu ráŋggáštusvulošvuhtii nuppástuvvan. Alimus riekti gávnnaha, ahte jagi 2017 ásahusa maŋŋá mearreáigásaš mudden ja dan fápmoáiggi nohkan eai muddema ulbmil vuhtii válddedettiin čujut doaladuvvama dagu ráŋggáštusvulošvuhtii earáhuvvan. Dađe lági mielde áššis guoskaduvvo dagu áigge gustojeaddjin leamaš Deanu oalgečázádatásahus (297/2017).

11. Guolástanlága (379/2015) vuođuštusain (HE 192/2014 vp s. 15-17) leat gávnnahuvvon guolástussii čuohcit deaddagat ekologalaš ceavzilvuođa oaidninvuogis, dasgo oassi Suoma guollenáliin lei hedjonan dilis. Luonddu buvttadusaset dáfus hedjonan guollešlájat eai máŋgga sajis gierdda ovttaáigásaš guollebivddu, mii čuohcá máŋgga eará šládjii ja ahkejovkui, mii ii váldde vuhtii eará guollešlájaid ja -náliid sierralágán bivdinguoddinnávcca. Lága ulbmilin lea dorvvastit guollenáliid eallinfámolašvuođa ja luonddu máŋggahápmásašvuođa. Dasa lassin dan mielde beavttálmahttojuvvo áitatvuloš dahje hedjonan guollenáliid suodjaleapmi. Lága vuođuštusaid mielde guollebivddu báikkálaš, áiggálaš ja mearálaš ráddjehusaiguin gehččojuvvo sáhttit ealáskahttit guollenáliid ja duddjot seammás eavttuid buvttadeaddji guollebivdui eará šlájaid oasil. Erenoamáš fuolla lei dihtton goargŋunguollešlájaid ekologalaš ceavzilvuođas. Ákkastallamiin lea deattuhuvvon erenoamážit viidát goargŋu goargŋunguollešlájaid gáibidit ollislaš guollebivddu mudden- ja stivrenvuogádaga, mas váldojuvvojit vuhtii guollešlája eallingierddu buot muttut ja daidda čuohcci guolástandeaddaga váikkuhusat (HE 192/2014 vp s. 17 ja 37).

12. Ráđđehusa ovdanbuktojumi vuođuštusaid, mat gusket guolástanlága ásahanortnega (HE 192/2014 vp s. 105) mielde sierralágán guolástanráddjehusat leat figgon čállit aiddolažžan ja dárkilisrájálažžan. Ráddjehusaid ulbmilin lea dorvvastit guolleriggodagaid ceavzilis ja máŋggabealálaš buvttadeapmi, guollenáliid lunddolaš eallingeardi ja guolleriggodagaid máŋggahápmásašvuohta sihke suodjalit áitatvuloš ealliid guolástanjámolašvuođas. Vuođuštusaid mielde ráddjehusaide leat dađe lági mielde leamen šiitemeahttumit dohkálaš ja lossa ákkat, mat čatnasit vuođđolága 20 § ovddasvástádussii birasnjuolggadusain. Ovdanbuktojumi mielde ráddjehusat eai leat liiggás čavgadat daiguin figgojuvvon váikkuhusaid ektui. Ráddjehusaiguin ii eastaduvvo sápmelaččaid árbevirolaš guolástankulturhámiin bargan, muhto oasisteaset dorvvastuvvojit eallinfámolaš guollenáliid leahkin, mii lean dan eaktun. Ásahanortnetvuođustusain lea gávnnahuvvon guolástanlága 52 § ásahanaddinfápmudusas, ahte evttohuvvon ráddjehus lea hui bienalaš, dasgo das leat aiddolaččat logahallon makkár gildosat ja ráddjehusat sáhttet addot. Merrenčuozáhaga áidnalunddotvuohta lea gehččojuvvon ákkastallat dakkár merrenteknihkalaš čovdosa, mas aitosaš vuođđogieldu ii gula láhkii. Guolástanráddjehusat galget sáhttit ollašuhttot soddjilit ja dađe lági mielde, ahte sáhttá dárbbu mielde reagerejuvvot guollenáliid dili molsašuddamii.

13. Vuođđoláhkaváljagoddi lea cealkámušastis evttohusas guolástanláhkan (PeVL 58/2014 vp s. 2) gávnnahan váldooasis searvat ovdanbuktojumi ásahanortnega vuođuštusain ovdanbuktojuvvon oainnuide. Vuođđoláhkaváljagoddi lea atnán ásahusaddinfápmudusa ásahanvuogi prinsihpalaččat čuolbmájin, muhto lea geahččan, ahte dat ii váikkuhan ovdanbuktojumi gieđahallanortnegii dábálaš láhkan.

14. Vuođđoláhkaváljagoddi lea cealkámušastis (PeVL 5/2017 vp) Deanu guolástansoahpamuša dohkkeheami guoski ráđđehusa ovdanbuktojumis (HE 239/2016 vp) gávnnahan, ahte ovdanbuktojumi mielde Deanu guolástansoahpamuša ulbmilin lea ovddidit Deanu čázádaga guollenáliid suvdilis geavaheami ja dikšuma. Soahpamuša ulbmilin lea maid duddjot rámaid Deanu čázádaga luossanáliid suvdilis guolástusa muddemii sihke vugiid daid ealáskahttima várás gođđomáddodatulbmiliid deavdi dássái. Vuođđoláhkaváljagotti mielde ulbmilat sáhttet adnojuvvot áinnas birasovddasvástádusnjuolggadus vuođđolága 20 § mielde vuhtii válddedettiin dohkálažžan ja lossadin vuođđoriektevuogádaga dáfus.

Lága vuolit dási ásahusa guoskadanráddjehus

Árvvoštallama vuolggasajit

15. Dagu áigemuttus gustojeaddjin leamaš Deanu oalgečázádatásahusa (297/2017) 9 § mielde Deanu čázádaga goargŋunluossaviidodagas 1 § mielde luosa ja dápmoga bivdin njaŋggofirpmiin lea lobálaš geassemánu 1 beaivvi rájes gitta suoidnemánu 31 beaivvi rádjái vuossárggas diibmu 19 duorastahkii diibmu 19.

16. Vuogi mielde, mii dihtto 1 čuoggás, A lea bivdán njaŋggofirpmiin borgemánus 2017 dahjege Deanu oalgečázádatásahusas gildojuvvon áiggis. A lea goittotge árvvoštallan, ahte Deanu oalgečázádatásahus lea ruossalasvuođas erenoamážit vuođđolága 17 § 3 momeanttas suddjejuvvon sápmelaččaid kultuvrralaš vuoigatvuođaiguin. Áššis ferte árvvoštallot, leago Deanu oalgečázádatásahusas mearriduvvon njáŋggofierpmi guolástanbaji njuolggadus ruossalasvuođas vuođđolágain. Árvvoštallan guoská erenoamážit dan, leago máinnašuvvon guollebivdobaji ráddjehus, mainna guollebivdobadji lea ovdalaččas oaniduvvon sullii bealnot mánotbajiin ja gildojuvvon ollislaččat borgemánus, rivttes goris vuođđolága 17 § 3 momeanttas maiddái dorvvastuvvon sápmelaččaid kultuvrralaš guolástanvuoigatvuođaid oaidnut.

17. Vuođđolága 107 § mielde juos ásahusa dahje eará lága vuolit dási mearrádusa njuolggadus lea ruossalasvuođas vuođđolágain dahje eará lágain, dat ii oaččo guoskaduvvot duopmostuolus dahje eará eiseválddi olis.

Sámi kultuvrra suodji

18. Eamiálbmoga kultuvrra suojis mearriduvvo vuođđolága 17 § 3 momeanttas, man mielde sápmelaččain eamiálbmogin lea vuoigatvuohta bajásdoallat ja ovddidit iežaset giela ja kultuvrra.

19. Ovdal vuođđolága ovdal máinnašuvvon kultuvrralaš vuođđorievttis mearriduvvui ráđđehushápmái vuođđoriekteođastusa olis jagi 1995 lasihuvvon 14 § 3 momeanttas. Dán guoski vuođuštusaid (HE 309/1993 vp s. 65), mielde njuolggadus ii rádjašuvaše duššefal vehádagaid gielalaš rivttiid dorvvasteapmái, muhto olášii viidásabbot dorvvastit vehádagaid kulturhámiid. Njuolggadusa dorvvastan sápmelaččaid kulturhápmái gullet sápmelaččaid árbevirolaš ealáhusat, dego boazodoallu, guollebivdu ja meahccebivdu (omd. PeVL 3/1990 vp ja PeVL 8/1993 vp). Vuođđoláhkaváljagoddi lea maid vuođđoriekteođastusa maŋŋelaš cealkámušgeavadisttis geahččan guollebivddu leat boazodoalu ja meahccebivddu lassin okta sápmelaččaid kulturhápmái fásta gulavaš ealáhus (omd. PeVL 27/1997 vp, PeVL 29/2004 vp ja PeVL 1/2016 vp). Deanu luossabivdu laktása vuođđoláhkaváljagotti mielde fásta sámi kultuvrii (PeVL 5/2017 vp s. 6).

20. Ovdal govviduvvon kultuvrralaš vuođđoriekti lea karakteriserejuvvon maid opmodatsuoji biirii gulavaš riektin. Vuođđoláhkaváljagoddi lea namalassii geahččan cealkámušgeavadisttis juo 1970-logu rájes, ahte eanaoamastusa váile leahkki, luondduealáhusain fuopmášahtti oasis birgenlágisteaset fidnejeaddjit, lagamustá sámi álbmogii gulavaš gieldda ássiid árbevirolaš, uhcimustá návddašanvuđot rivttiide báldalas riekti bivdit guoli lea opmodatárvosaš ovdu, mii gullá opmodatsuoji biirii (PeVL 7/1978 vp, PeVL 5/1981 vp ja PeVL 30/1993 vp).

21. Vuođđoláhkaváljagoddi lea ain gávnnahan cealkámušastis PeVL 5/2017 vp, ahte Deanu guollebivdu livččii galgan dorvvastuvvot viidábut, mii lea evttohuvvon, sápmelaččaide ássanbáikkis sorjjasmeahttumit ja čuozihit guolástanráddjehusaid fámolaččabut dakkár guollebivdui, mii ii návddaš vuođđolága 17 § 3 momeantta ja ON siviila- ja politihkalaš vuoigatvuođaid soahpamuša (SP-soahpamuš) suoji 27 artihkkala mielde.

22. SP-soahpamuša 27 artihkkala mielde dain stáhtain, main leat álbmotlaš, oskkoldatlaš dahje gielalaš vehádagat, de dákkár vehádagaide gulavaš olbmuin ii oaččo gieldit rievtti ovttas eará joavkkuset lahtuiguin návddašit iežaset kultuvrras. Kultuvrra doaba áddejuvvo SP-soahpamušas viidát. Gažaldatvuloš soahpamušartihkkala dárkkuhan kultuvrra biirii gullet áinnas eamiálbmogiid árbevirolaš ekonomalaš doaimma hámit, dego boazodoallu (ON olmmošriektekomitea čoavdin dáhpáhus Kitok v. Ruoŧŧa 27.7.1988). Maiddái vuođđoláhkaváljagoddi lea gávnnahan vuoigatvuođaid, mat laktásit guollebivdui, leat SP-soahpamuša mielde vehádatkultuvrra sápmelaččaid oassi (PeVL 27/1997 vp s. 3).

Birasvuođđoriekti

23. Guolástanlága ásahusaddinfápmudusa njuolggadusat, mat leat Deanu oalgečázádatásahusa duogážis, figget guolástanlága eará ráddjehusaid láhkái vuođđolága 20 § birasovddasvástádusa njuolggadusa ollašuhttimii. Njuolggadusa mielde ovddasvástádus luonddus ja dan máŋggahápmásašvuođas, birrasis ja kulturárbbis gullá buohkaide. Paragráfa 2 momeantta mielde almmolaš váldi galgá figgat dorvvastit juohkehažžii vuoigatvuođa dearvvašlaš birrasii ja vejolašvuođa váikkuhit mearrádusdahkamii, mii guoská iežas eallinbirrasa.

24. Vuođđoriekteođastusa vuođuštusain (HE 309/1993 vp s. 66) birasovddasvástádus lea gávnnahuvvon lagamustá julggaštusláganin ja ollašuvvat eará láhkaásaheami doarjagiin ja gaskkustemiin. Dat ii sáhtáše dakkáražžan doaibmat ovdamearkka dihte ovttaskasolbmo rihkusvuoigatvuođalaš ovddasvástádusa vuođđun. Vuođđoláhkaváljagoddi (PeVM 25/1994 vp s. 10) gávnnahii smiehttamušastis njuolggadusa dárkkuhan buohkaid ovddasvástádusa duogážis lea jurdda das, ahte dasa laktása erenoamáš nannosit luonddu iešárvvu ja boahttevaš buolvvaid rivttiid olli.

25. Vuođđoláhkaváljagotti cealkámušgeavada mielde vuođđolága 20 §:in eai vuođđuduvvo geatnegasvuođat, mat leat ovttaskasolbmo mielde čuoziheamis. Ovdamearkka dihte opmodatsuoji ja birasovddasvástádusa gaskavuođas vuođđoláhkaváljagoddi lea ovtta guovllus gávnnahan, ahte njuolggadus ii hábme sierra vuođuštusa čuozihit oamasteaddjiide erenoamážit ollilis gierdangeatnegasvuođaid. Nuppe dáfus seammá vuođđoriektenjuolggadusa oassin opmodatsuoji njuolggadusas ja birasovddasvástádusa njuolggadusas sáhttá leat váikkuhus nuppiideaset dulkomiidda dilis, mas figgojuvvo olbmo ja luonddu gaskavuođa dássedeaddu ovddideaddji láhkaásahančovdosiidda. (PeVL 21/1996 vp s. 2, PeVL 20/2010 vp s. 2 ja PeVL 44/2010 vp s. 4.)

Opmodatsuodji

26. Vuođđolága 15 § 1 momeantta mielde juohkehačča opmodat lea dorvvastuvvon. Paragráfa 2 momeantta mielde opmodaga bággolotnumis almmolaš dárbui dievas buhtadusa vuostá ásahuvvo lágain.

27. Guolástanlága 5 § mielde vuoigatvuohta guolástit ja mearrat guolástusas gullá čáhceviidodaga oamasteaddjái, juos vuoigatvuohta ii leat luobahuvvon nubbái dahje juos guolástanlágas ii mearriduvvo nuppe láhkái. Guolástanlága eará njuolggadusain čuovvu, ahte čáhceviidodaga oamasteaddji geavahan- ja mearridanválddi ráddjejit ovdamearkka dihte guolástanlága 6 § mielde sierravuđot guolástanvuoigatvuođat, 7 § mielde oppalaš geavahanvuoigatvuođat, 10 § Davvi-Sámi gieldda olbmuid guolástanvuoigatvuođat sihke 52 § ja 65 § ráddjehusat, mat laktásit guollenáliid suvdilis geavahussii.

28. Vuođđoláhkaváljagotti stáđásmuvvan geavada mielde čáhceviidodaga oamastus gokčá maid guolástanrievtti, ja guolástanriekti návddaša dakko bokte opmodatsuoji vuođđolága mielde. Opmodatsuoji dorvvastan guolástanriektái leat goittotge maid dábálaččat čuohcán sierralágán vuođđoláhkaváljagotti mielváikkuhemiin mearriduvvon ráddjehusat, dego ieš guolásteapmái laktásan ráddjehusat ja gielddut (PeVL 44/2016 vp). Guolástanriekti lea gehččon mearkkašit oamasteaddji riektesajádaga oassin dihtolágán ávkkástallanovddu, iige čáhceviidodaga oamasteaddjis leat riekti lupmosit vuoddji guliide. Dáiguin osiiguin vuođđoláhkaváljagoddi lea gávnnahan guollenáli leat vuođđolága dáfus jámma ođasmuvvi opmodatárvosaš objeakta, ja čáhceviidodaga oamasteami bokte guolástanriekti, mii dasa šaddá, lea oalle ereliiggánis opmodatšládja (PeVL 8/1996 vp ja PeVL 8/2012 vp).

29. Vuođđoláhkaváljagoddi lea cealkámušastis (PeVL 5/2017 vp s. 5) gávnnahan, ahte láhkaásaheapmi ii dálá áigge dovddas ráddjekeahtes guolástanrievtti, mii vuođđuduvvá opmodahkii, muhto guolástanriekti lea oppanassii fámus dakkárin, makkárin dat hápmašuvvá guolástanlága ja earret eará dan 6 logu bokte, masa gullá guolástanráddjehusaid vuogádat. Cealkámušgeavadis lea giddejuvvon erenoamáš fuomášupmi suodjalangeatnegasvuođaide, mat čuhcet guollenáliide.

30. Vuođđolága 15 § lassin Eurohpa olmmošriektesoahpamuša 1. lassibeavdegirji 1 artihkal dorvvasta opmodatsuoji. Artihkkala 1 kapihttala mielde juohke lunddolaš dehe riekteolbmos lea riekti návddašit ráfis opmodagastis. Geasge ii oaččo rivvet su opmodaga earret almmolaš ovddu namas ja lágas merrojuvvon eavttuid sihke riikkaidgaskasaš rievtti dábálaš prinsihpaid mielde. Artihkkala 2 kapihttala mielde ovddabeale mearrádusat eai goittotge oaččo mange láhkái heajudit stáhtaid rievtti bidjat fápmui lágaid, maid dat árvvoštallet vealtameahttumin opmodaga suoji goziheapmin almmolaš ovddu namas dahje dáhkidit vearuid dahje eará mávssuid dahje sáhkuid máksima.

31. Sápmelaččaid guolástanrivttiid gaskavuođa opmodatsuodjái lea árvvoštallon Eurohpa olmmošriekteduopmostuolu čovdosis Johtti Sápmelaččat rs. ee. v. Suopma 18.1.2005. Dáhpáhus guoskkai jagi 1997 guolástanlága nuppástusa, man váidin leamaš sápmelaččat gehčče dan heajudan sin oamastanrievtti nu ahte guolástanrievttit ledje viiddiduvvon maiddái eará báikkálaš ássiide. Olmmošriekteduopmostuolu čovdosis Taivalaho v. Suopma 12.12.2006 árvvoštallojedje bealisteaset Deanu guolástansoahpamuša (1989) ráddjehusat gaskavuođas olmmošriektesoahpamuša dorvvastan opmodatsuodjái. Ovdal namuhuvvon čovdosiin sihke čovdosiin Posti ja Rahko v. Suopma 24.9.2002 sihke Alatulkkila ee. v. Suopma 28.7.2005 olmmošriekteduopmostuollu árvvoštalai, ahte opmodatsuodji ii lean rihkkojuvvon.

Alimus rievtti árvvoštallan dán áššis

Deanu oalgečázádatásahus ja ásahusaddinfápmudus

32. Dagu áigemuttus gustojeaddjin leamaš Deanu oalgečázádatásahus (297/2017) lea addon guolástanlága ásahusaddinfápmudusa vuođul. Alimus riekti gávnnaha, ahte guolástanlága 52 § ásahusaddinfápmudusas lea ovddabealde gávnnahuvvon vuogi mielde oamastuvvon ereliiggánis merrenteknihkka. Vuođđoláhkaváljagoddi lea goittotge árvvoštallan gažaldatvuloš merrenvuogi deavdit dárkilisrájálašvuođa ja aiddolašvuođa gáibádusaid. Guolástanlága njuolggadusa, mii guoská ásahusaddinfápmudusa, mielde ággan guollebivddu ráddjemii reahkká dat, ahte gažaldatvuloš guollešlája dahje -náli eallinfámolašvuohta dahje buvttadeapmi gehččo leat hedjonan dahje lea vára vuolde hedjonit.

33. Dán áššis ovdanbukton čilgehusa vuođul guollenálit leat leamaš hedjonan dilis, mii lea gávnnahuvvon ákkastallat ráddjehusaid ásaheami guollebivdui ekologalaš suvdilvuođa oaidninvuogis. Guollebivdu lea maid aŋkke čuođi jagi áigge ráddjejuvvon sierra vugiid mielde Deanu oalgečázádagas. Dánu dáhpáhussii guoskadahtti Deanu oalgečázádatásahusa ráddjehusat fertejit árvvoštallot deavdit daid guollenáliid suodjaleami dohkálašvuođa gáibádusaid, mat guolástanlága 52 §:s gáibiduvvojit guolástanráddjehusa ásahusa addima várás.

34. Guolástanlága ásahusaddinfápmudusa njuolggadusas ii dárkilabbot dihtto, mo ráddjehusaid mearridettiin galget váldot vuhtii sápmelaččaid kultuvrralaš vuođđovuoigatvuođat. Dáinna osiin fápmudusnjuolggadus sáhttá árvvoštallot leat rabas ja oppalašlundosaš. Erenoamážit Deanu oalgečázádagaid guolástanráddjehusat čuhcet eará guolástusa olis maid sápmelaččaid hárjehan guollebivdui. Deanu oalgečázádagaid guolástanráddjehusaid, mat gusket sápmelaččaide, árvvoštallamis ferte váldot vuhtii fápmudusnjuolggadusa lassin maid vuođđolága 17 § 3 momeanta. Deanu oalgečázádatásahusa guolástanráddjehus sáhttá dakko bokte leat ruossalasvuođas vuođđolágain, vaikko dat árvvoštallo addojuvvon guolástanlága fápmudusnjuolggadusa vejolažžan dahkan rájiid siste.

Deanu oalgečázádatásahusa guolástanráddjehus ja sápmelaččaid kultuvrralaš vuođđovuoigatvuođat

35. Deanu oalgečázádatásahusa (297/2017) 9 § mielde guolástanráddjehus oanidii lobálaš luosa fierbmebivdináiggi sullii bealnot mánotbajiin ovddit gustojeaddjin leamaš merrema ektui. Ovddibu ektui luossabivdu, mii dáhpáhuvai njaŋggofirpmiin, lei maid ollislaččat gildojuvvon borgemánus.

36. Deanu luossabivdu gullá fásta sámi kultuvrii, dego vuođđoláhkaváljagoddi lea cealkámušgeavadisttis gávnnahan. Dasa lassin vuođđoláhkaváljagoddi lea gávnnahan, ahte namalassii luosa fierbmebivdu lea okta golmma árbevirolaš sámi guolástankultuvrii gulavaš bivdovuogis (PeVL 5/2017 vp s. 6). Áššis lea maid ovdanbuktojuvvon čilgehus das, ahte borgemánu álgogeahči lea leamaš erenoamáš mávssolaš bivdománnu sámi guolástankultuvrra hárjeheapmái. Dasa lassin borgemánnu lea leamaš guhká Deanu oalgečázádaga guoski ásahusain lobálaš guolástanmánnu vejolaš eará ráddjehusain fuolakeahttá. Alimus riekti geahččá dakko bokte, ahte lobálaš fierbmeguolástanbaji oatnun lea čuohcán sámi guolástankultuvrra oaidninvuogis mearkkašumis mielde mávssolaš guolástanáigemuddui ja -vuohkái.

37. Áššis ferte goittotge váldot vuhtii, ahte sápmelaččaide gulli, návddašanvuđđosaš rivttiide uhcimustá báldalas ja vuođđolága suddjen guolástanriekti ii leat ráddjekeahtes. Maiddái sápmelaččaid guolástanriekti sáhttá ráddjejuvvot goargŋunguollenáliid dorvvasteami várás. Luonddu suvdilis ja ekologalaš geavahus sihke guollenáliid dorvvasteapmi maid boahtteáiggis bálvalit earáid olis maiddái sápmelaččaid ovddu. Árbevirolaš kultuvrralaš guolástanvuoigatvuođa hárjeheapmi gáibida nuppi sániiguin Deanu guollenáliid seailuma ceavzilis dásis. Dát guolástanriekti sáhttá nappo vuolggasaji mielde ráddjejuvvot, muhto áššis ferte vel árvvoštallojuvvot, leatgo ráddjehusat rivttesmahtosaččat daid ulbmiliid oaidnut.

38. Vuođđoriekteođastusa guoskan smiehttamušastis vuođđoláhkaváljagoddi gávnnahii gorálašvuohtagáibádusa eaktudit, ahte ráddjehusat fertejit leat vealtameahttumat dohkálaš ulbmila olaheami várás. Vuođđorievtti ráddjehus sáhttá adnot lobálažžan dušše dalle, go ulbmil ii leat olaheamis vuođđoriektái uhcit seahkáneaddji vugiid mielde. Ráddjehus ii maid oaččo mannat guhkkelii go lea ákkastallamis vuhtii válddedettiin servodatlaš beroštumi lossodat, mii lea ráddjehusa duogážis, gaskavuođas ráddjenvuloš lága suddjen ovdui(PeVM 25/1994 vp s. 5).

39. Dál gieđahallanvuloš áššis lea ovdanbukton čilgehus das, ahte árvvoštallon 15 luossanális gávcci dilli lea leamaš fuotni. Luossanáliid dilli lea molsašuddan Deanu čázádagas guovlluguovdasaččat dakko bokte, ahte dilli lea leamaš buoremus Máskejogas, Veahčajogas, Ohcejogas, Goahppelašjogas ja Leavvajogas. Jagi 2017 luossanáliid dili guoski čilgehusa mielde eanemusain dáin oalgejogain guollebivdu lea leamaš uhccánaš dahje smáiti. Luossanáliid dilli lea leamaš heajumus Deanu váldooalis sihke gierajogain, mat goittotge leat gokčan 84 proseantta oppa Deanu čázádaga gođđomáddodatulbmilis.

40. Luondduriggodatguovddáža 2.5.2017 beivejuvvon cealkámuša mielde Deanu luossanáliid čuovvun- ja dutkandieđuid vuođul Deanu Suoma beale oalgečázádagat leat váldonjuolggadusa mielde ollašuhttán daidda biddjon gođđomáddodatulbmiliid, eaige ovdamearkka dihte Ohcejohkii leat čuohcán njuolggoguolástanjámolašvuođa ja guolástusa geahpedandárbbut. Luossanáliid dili oaidninvuogis seasadettiin guollebivdu dáin mearkkašahttimus oalgečázádagain livčče daninassii sáhttán joatkašuvvat sullii dálá dásis. Čilgehusas, mii guoská Deanu luossanáli dili jagis 2017, boahtá ain ovdan, ahte dikšunulbmil lei Ohcejogas olahuvvon 99-proseantta duođalágiin maŋimuš njealji jagi áigge. Dasgo dikšunulbmil lei olahuvvon, de Ohcejohka ii čilgehusa mielde lean dárbbašan luossanáliid ealáskahttinplána. Maiddái gođđomáddodatulbmil, dahjege buvttadanulbmila olaheami sihkkarastima várás duvviid mearri, lei jagi 2017 olahuvvon 70-proseanttalaččat ja maŋimuš njealji jagi áigge 152-proseanttalaččat.

41. Sivaheaddji lea Alimus rievttis doarjalan ođđa čilgehussan Luondduriggodatguovddáža 18.3.2019 beivejuvvon cealkámuššii. Cealkámušas boahtá ovdan, ahte suopmelaš-norgalaš Deanu čuovvun- ja dutkanjoavku lea árvvoštallan jahkásaččat Deanu luossanáliid dili čázádaga sierra osiin. Luossanáliid dili ja gođđomáddodatulbmila ollašuvvan lea árvvoštallon jahkásaččat maid Ohcejogas. Čuovvundieđuid ja daid vuođul dahkkon árvvoštallamiid mielde Ohcejoga luossanálli lea ollašuhttán ásahuvvon gođđomáddodatulbmila ja dikšunulbmila maŋimuš njealji jagi seassanáigodagas (2014-2018). Oppalaččat seasadettiin Ohcejoga luossanálli lea seassanáigodagas orron ceavzit dáláš guollebivdodeaddaga ja orru bajásdoallamin ulbmilin ásahuvvon luossabuvttadeami.

42. Luondduriggodatguovddáža cealkámuša mielde Ohcejoga čázádaga oasil galgá liikká galgan váldit vuhtii, ahte Ohcejohkii goargŋu luosat ovddastit njealji genehtalaččat earáhuvvan luossanáli. Luondduriggodatguovddáš lea čoaggán dárkilut dutkandieđuid Ohcejoga eará luossanáliin earret eará genehtalaš čilgehusaid ja veajetbuvttadeami čuovvumiid mielde. Dáid dieđuid vuođul lea sáhttán árvvoštallot, ahte Ohcejoga náliin buoret ja stáđđásit dilis leat Geavu ja Čársejoga sihke Vuolle-Ohcejoga nálit, go fas heajut dilis lea leamaš Badje-Ohcejoga nálli. Juos Badje-Ohcejoga luossanáli dilli livčče sessojuvvon sierra, lea leamaš vuorddehahtti, ahte viidodaga luossanálli ii livčče ollašuhttán gođđomáddodatulbmilis. Náli dilleárvvoštallama dahkan livččii gáibidan goittotge Badje-Ohcejoga luossanáli dárkilut čuovvuma aŋkke muhtun jagiid áigge, ovdamearkka dihte gođđo- dahje goargŋunguollemeriid dahje guktuid dárkilut rehkenastima.

43. Eana- ja meahccedoalloministeriija lea ráhkadan 22.5.2017 beivejuvvon muittuhančállaga, mii guoská Deanu oalgečázádatásahusa. Muittuhančállaga (s. 3-4) mielde Deanu oalgečáziid guollebivdu lea ulbmil ordnejuvvot dađe lági mielde, ahte dat heive oktii guolástanlágain ja -ásahusain sihke doarju Deanu guolástansoahpamuša ulbmiliid čázádaga luossanáliid ealáskahttimis. Deanu guolástansoahpamuša oppalaš ulbmilin lea ásahuvvon Deanu anadronomisttalaš guollenáliid (luossa, guvžá ja valas) máŋggahápmásašvuođa ja buvttadeami dorvvasteapmi suvdilis ovdáneami ja várrugasvuohtaprinsihpa mielde sihke guolástusa ordnen dađe lági mielde, ahte čázádaga buvttadankapasitehtain sáhttá ávkkástallot dievasmearálažžan.

44. Muittuhančállagis lea gávnnahuvvon (s. 9 ja 17), ahte ovddit oalgečázádatásahusas lobálaš guolástanáiggiid ektui njaŋggofierpmi geavahanáigi onošii sakka. Guolástanáiggi oanideapmi lea goittotge adnon vealtameahttumin luossanáliiguin bisovaš ávkkástallama seailudeami várás sihke heajos luossanáliid dili buorideami várás ja suodjaleami beavttálmahttima várás. Deanu oalgečázádatásahusa guolástannjuolggadusat lea plánejuvvon nu, ahte dat dievasmahttet Deanu rádjejohkaossodaga guoski Deanu guolástansoahpamuša mearrádusaid sihke lasihit duvviid meari ja buoridit veajetbuvttadeami erenoamážit dain luossanáliin, maid dilli lea heittot. Doaibmabijuid ulbmilin lea luossanáliid máŋggahápmásašvuođa seailluheapmi. Guolástanmearrádusat leat muittuhančállaga (s. 17) mielde čuozihuvvon luossanálleguovdasaččat, ja guolástanmearrádusat leat láivvibut dain oalgečázádagain, maid luossanálit ollašuhttet dikšunulbmiliid.

45. Alimus riekti gávnnaha, ahte čilgehusat luossanáliid dili birra ja Luondduriggodatguovddáža cealkámušat duođaštit goargŋunguollenáliid dili šaddan vára vuollái juo guhkit áiggi Deanu čázádagas. Luosa fierbmebivdui lea dakko bokte leamaš vuolggasaji mielde lobálaš bidjat ovdalačča čavgadut áiggálaš ráddjehusaid, vai sáhttá dorvvastuvvot guollenáliid ekologalaččat suvdilis dássi. Árvvoštallanvuloš áššis lea goittotge gažaldat das, sáhttágo fierbmebivdoáiggi oanideapmi olaheami sivahusa govvádusa mielde, sápmelaččaid kultuvrralaš vuođđoriektái laktáseaddji guollebivdui atnit rivttesmahtosažžan luossanáliid dorvvasteami várás.

46. Alimus riekti gávnnaha áššis ovdanbukton čilgehusaid čujuhit, ahte Ohcejoga luossanáli gođđomáddodat- ja dikšunulbmilat leat Deanu oalgečázádatásahusa (297/2017) muddedettiin geavahusas leamašan dutkandieđuid mielde ollašuvvan. Ohcejoga luossanáli dilis lea buktojuvvon ovdan čilgehus namalassii Badje-Ohcejoga viidodagas, gos A lea guolástan. Guollebivddu ráddjen lea vejolaš juo dan muttus, go guollešládja dahje -nálli lea vára vuolde hedjonit. Ovddabealde gávnnahuvvon čilgehusain ovdanboahtti áššit čujuhit goittotge dasa, ahte luossanáli suodjaleapmái vuođđuduvvi, erenoamážit sápmelaččaid njaŋggofirpmiin bivdimii olli, guolástanráddjehusa viiddideami sidjiide erenoamáš mávssolaš bivdobadjái ii galggaše adnot rivttesmahtosažžan luossanáli čilgejuvvon dili oaidnut. Čilgehusas leat goittotge bukton ovdan maid dieđut guollenáli ovdal árvvoštallon fuonit dilis. Alimus riekti gávnnaha, ahte gažaldat lea leamaš dán oasis Luondduriggodatguovddáža 18.3.2019 beivejuvvon cealkámuša vuođul lagamustá čujuhusain ja árvvoštallamiin, maid duođašteapmi lea gávnnahuvvon gáibidit dárkilit dutkamušaid. Dáid sivaid mielde ovdal máinnašuvvon cealkámušas gávnnahuvvon áššit Badje-Ohcejoga luossanáli dilis eai sáhte árvvoštallot reahkkát čujuhit, ahte Ohcejoga luossanáli dili spiehkastivččii mearrideaddji láhkái das, maid 2.5.2017 beivejuvvon cealkámušas ja dutkanbargojoavkku raporttas boahtá ovdan.

47. Alimus riekti gávnnaha, ahte gažaldatvuloš guollebivddu ráddjema rivttesmahtosašvuođa árvvoštallamis mearkkašupmi galgá addojuvvot vuođđoláhkaváljagotti Deanu guolástansoahpamušas addin cealkámuša (PeVL 5/2017 vp) celkosii sápmelaččaid kultuvrralaš vuoigatvuođaid ja birasovddasvástádusnjuolggadusa oktiisoabaheamis. Vuođđoláhkaváljagoddi lea gávnnahan (s. 7), ahte ráđđehusa ovdanbuktojumi vuođul fámolaččat ráddjejeaddji áddejupmi guolástanráddjehusain šaddá konkrehtalažžan máŋgga goris namalassii sápmelaččaid joavkkus. Evttohuvvon merren dagaha vuođđoláhkaváljagotti mielde šiitemeahttumit geahnohuhttimiid sámi kulturhápmái laktáseaddji árbevirolaš guollebivddu hárjeheapmái.Vaikko ovddasvástádus birrasis gullá buohkaide, almmolaš válddi merrendoaimmaiguin livččii vejolaš váljagotti mielde ollašuhttit birasovddasvástádusa maid nu ahte čuozihuvvojit ráddjehusat ja geatnegasvuođat sierra riektesubjeavttaide sierra vugiid mielde dohkálaš ja áinnas vuođđorivttiid dorvvasteapmái laktáseaddji ákkaiguin. Vuođđoláhkaváljagoddi lea gávnnahan ain, ahte luossanáliid dili oažžun suvdilis dillái hiehpá ovddidit sámi kultuvrra joatkevašvuođa boahtteáiggis. Vuođđoláhkaváljagoddi lea goittotge deattuhan, ahte láhkaásahemiin galggašii maid birasovddasvástádusa ollašuhtti merrema olis gievrudit sápmelaččaid vuoigatvuođa eamiálbmogin bajásdoallat ja ovddidit iežaset giela ja kultuvrra. Vuođđoláhkaváljagoddi lea árvvoštallan, ahte guolástanráddjehusat livčče galgan čuozihuvvot gievrrabut dakkár guollebivdui, mii ii návddaš vuođđolága 17 § 3 momeantta ja ON SP-soahpamuša 27 artihkkala suoji.

48. Alimus riekti geahččá dađe lági mielde, ahte sápmelaččaid kultuvrralaš vuođđorivttiide laktáseaddji guolástanrievtti ovddibu fámolaččat ráddjen gáibidivččii dan, ahte doarvái buorre guollenáliid suodjaleapmi ii livčče leamaš vejolaš eará vugiiguin. Deanu oalgečázádatásahusa (297/2017) 9 §:s dárkkuhuvvon, lassiráddjehus, mii guoská oppa borgemánu, maiddái sámi kultuvrii gulavaš sivahusas govviduvvon guollebivdui ollin, ii sáhte adnot rivttesmahtosaš guollenáliid dorvvasteapmin, go váldojuvvo vuhtii ovddabealde gávnnahuvvon čilgehus Ohcejoga luossanáli dilis ásahusa merredettiin ja dat, ahte guolástanráddjehusat livčče sáhttán vuođđoláhkaváljagotti gávnnahan vuogi mielde čuozihuvvot gievrrabut dakkár guollebivdui, mii ii návddaš vuođđolága 17 § 3 momeantta ja SP-soahpamuša 27 artihkkala suoji. Alimus riekti gávnnaha ain, ahte dán jurddabohtosii ii váikkut gustojeaddjin leamaš luossabivddu ollislaš gieldu, mii lea guoskan Deanu čázádaga 1.5.-31.12.2021. Dán áššis lea árvvoštallojuvvomin A meannudeami ráŋggáštusvulošvuohta jagi 2017, iige dassážis guollenáliid hedjoneamis ovdanbukton dieđuide sáhte addojuvvot mearkkašupmi go árvvoštallojuvvo ráddjehusaid rivttesmahtosašvuohta sivahusas dárkkuhuvvon áigemuddun.

49. Alimus riekti gártá dasa, ahte sápmelaččaid árbevirolaš guolástankultuvrra hárjeheapmái mearkkašahtti borgemánnui leat čuohcán nu mávssolaš ráddjehusat, ahte dat eai sáhte adnojuvvot ulbmiliiddiset oaidnut rivttesmahtosažžan iige dagu áigemuddun goargŋunguollenáliid suodjaleami oaidnut vealtameahttun doaibmabidjun. Vaikko Deanu oalgečázádatásahusa (297/2017) 9 § duogážis leat dohkálaš ulbmilat, mat laktásit birasvuođđoriektái, de Alimus riekti geahččá ovddabealde celkojuvvon ákkaiguin njuolggadusa leat ruossalasvuođas vuođđolága 17 § 3 momeanttas dorvvastuvvon sápmelaččaid kultuvrralaš vuođđorivttiin.

50. A lea doarjalan sivahusa šiittedettiinis maid čáhceviidodaga oamasteaddji opmodatsuodjái. Go sivahus lea hilgojuvvon juo ovddabealde gávnnahuvvon ákkain, de áššis ii leat dárbu cealkit ráddjehusaid rivttesmahtosašvuođas opmodatsuoji dáfus.

Jurddaboađus

51. Njaŋggofierpmi guolástanbaji merrejeaddji Deanu oalgečázádatásahusa (297/2017) 9 § lea ruossalasvuođas vuođđolága 17 § 3 momeanttas dorvvastuvvon sápmelaččaid kultuvrralaš vuođđorivttiin. Ásahusa 9 § ferte guđđojuvvot vuođđolága 107 § vuođul guoskatkeahttá, ja guolástanrihkkumuša sivahus hilgojuvvo.

Duopmocealkkus

Gearretrievtti duomu loahppaboađus ii nuppástuhtto.

Ášši leat čoavdán riekteráđit Jarmo Littunen, Mika Ilveskero, Asko Välimaa, Jussi Tapani ja Timo Ojala. Ášševálmmaštalli Hanna Vieruaho.